Složení směsi:

Meziplodinová hodnota směsi LIDCOVER WINTER

Směs je tvořena plodinami, které se vyznačují rychlým růstem zejména nadzemní hmoty a zároveň rychle rostou i při relativně nízkých teplotách. 

• Oves hřebílkatý nabízí velmi rychlý růst nadzemní hmoty i intenzivní prokořenění půdy. Dokáže velmi rychle po zasetí zapojit porost, omezit erozi a růst plevelů. Má dobrou schopnost zachycovat z půdy dusík a další živiny a ochránit je před vyplavováním do podzemních vod.
• Žito horské (Secale montanum Guss.) je považováno za divokou vytrvalou formu žita, jednoho z předků, ze kterého se vyvinulo žito seté (Secale cereale). Je odolné suchu, velmi dobře odnožuje a rychle regeneruje po zimě.
• Jetel inkarnát je přezimující jednosečná jetelovina, která zvládá i chudší a písčitější stanoviště. Má příznivý vliv na strukturu půdy, dokáže fixovat vzdušný dusík a také jeho zachycováním z půdy zabraňuje účinně jeho vyplavování.
• Vikev huňatá je hojně využívanou vikví zejména v USA, kde je populárnější než např. vikev setá. Jako meziplodina je ideální do směsí s obilninami, protože samostatná má tendenci poléhat. Má relativně mělký kořen (cca 1 m hluboký), zato silně rozvětvený. Dokáže efektivně fixovat vzdušný dusík.

Směs zajišťuje zelený pokryv přes celou zimu. Nejnáchylnější na vymrzání je oves hřebílkatý, který vymrzá od -8 až -10 °C, pokud není chráněný sněhovou pokrývkou. Závisí také na vývojové fázi rostlin. Ostatní plodiny vydrží silnější mrazy, i přes -13 °C. 

Je to ideální směs pro přerušení kukuřičných osevních sledů. Plodiny se ve směsi vhodně doplňují. Oves hřebílkatý zajišťuje velmi rychlý růst biomasy. Má ještě rychlejší nárůst hmoty než žito a zároveň dobře prokořeňuje půdu, hlavně ve svrchní vrstvě. Žito horské má tu výhodu, že roste i při relativně nízkých teplotách a roste velmi dobře také v suchu, a to i v porovnání s klasickým žitem setým. Dvě leguminózy ve směsi pomáhají lépe upravovat půdní strukturu, a to i ve větších hloubkách. Dokáží také efektivně fixovat vzdušný dusík. Směs si relativně efektivně poradí s plevely během růstu a mulč vzniklý po ukončení růstu rostlin (např. herbicidně) má potenciálně alelopatické účinky. Díky působení reziduí ze zbytků vikve, jetele i žita, je uváděna schopnost mulče omezovat plevele v růstu až po několik týdnů (Geddes et al., 2015). Zároveň se neuvádí negativní vliv na růst kukuřice (Hill et. al, 2008). Na jaře lze sít přímo do následné plodiny, např. po ukončení jejího růstu herbicidem. 

Možnost sklizně rostlinné hmoty

Směs je primárně určená jako meziplodina pro pozdní setí. Kombinace plodin však ze zkušenosti umožňuje při dobrých podmínkách a časném setí i sklizeň na zeleno. Oves hřebílkatý se vyznačuje kromě extenzivního kořenového systému také rychlým růstem nadzemní hmoty, zároveň mívá vyšší obsah dusíkatých látek v rostlinné hmotě než pšenice nebo žito (Dial, 2014). Žito má rovněž rychlý nárůst kvalitní organické hmoty i v relativně suchých podmínkách, přitom dobře roste i v nízkých teplotách. Vikev huňatá využívá opory obilnin a je vhodným doplňkem směsi pro sklizeň na zeleno. Jetel inkarnát dokáže velmi rychle obrůstat na jaře.

Porost směsi LIDCOVER WINTER v Německu. Setí proběhlo na počátku srpna, fotografie je z poloviny října. 

V našich podmínkách je možné při časném setí (polovina srpna) a dobrých vláhových podmínkách očekávat dobré založení porostu a případnou sklizeň hmoty ještě v podzimním období. 

Při podzimním setí a přezimování porostu, je možné směs využít pro časnou jarní sklizeň před metáním (přelom dubna a května) nebo pro sklizeň po vymetání žita. V letech se silnějšími mrazy lze však při přezimování očekávat poškození nebo úplné vymrznutí ovsa hřebílkatého.

Směs dokáže po sklizni částečně obrůstat (především žito horské).

Výsevek a termín setí je nutné přizpůsobit plánovanému využití směsi:

Doporučený výsevek: 35-45 kg/ha 
Doporučený termín pro setí: polovina srpna - polovina října
Do osevního postupu: řepka, kukuřice, obilniny, slunečnice

---

Dial, H.L. 2014. Plant guide for black oat (Avena strigosa Schreb.) USDA-Natural Resources Conservation Service, Tucson Plant Materials Center, Tucson, AZ, 85705

Geddes, C. M., Cavalieri, A., Daayf, F., & Gulden, R. H. (2015). The Allelopathic Potential of Hairy Vetch (Vicia villosa Roth.) Mulch. American Journal of Plant Sciences, 06(16), 2651–2663. https://doi.org/10.4236/ajps.2015.616267

Hill, E. C., Ngouajio, M., & Nair, M. G. (2007). Allelopathic potential of hairy vetch (Vicia villosa) and cowpea (Vigna unguiculata) methanol and ethyl acetate extracts on weeds and vegetables. Weed Technology, 21(2), 437–444. https://doi.org/10.1614/wt-06-167.1